Jmenoval se Daniel a dnes měl svůj šťastný den. Slavil 16. narozeniny. A že to byly narozeniny! Splnil se mu sen. Dostal vytoužený, dlouho očekávaný dárek – tenisky „Yeezy“. Přání vyslovil skoro před rokem a jen s malou nadsázkou by se dalo říct, že od té doby neexistovala chvíle, kdy je neměl před očima. Ze všeho nejvíc si představoval, jak si je obouvá, dává na odiv svůj styl, přičemž si při každém kroku vychutnává neuvěřitelný komfort.

Oslava probíhala tak jako vždycky. Klábosilo se v obýváku, bylo po chlebíčkách, dojídal se dort a popíjela se káva. Počkal si na vhodnou příležitost. Přišla záhy – téma jeho sportovních úspěchů vystřídala politika. Rychle se odebral do svého pokoje. Celé odpoledne se už nemohl dočkat, až bude sám a až si tu událost nerušeně vychutná. Konečně tedy nastal ten dlouho očekávaný okamžik!

Uchopil tenisky, zvedl je do úrovně očí a na pár vteřin ustrnul v němém úžasu. Pozorovací úhel zvolil totiž přesně takový, aby mohl současně vidět strukturu podrážek i vláken pleteného svršku. Jak správně předpokládal, komponenty mřížových podešví s průniky do pěnové vrstvy v kombinaci se strojově dokonalou osnovou, působily neskutečně! Využil příležitost povrch detailně prozkoumat a oba svršky něžně pohladil. Ke svému překvapení identifikoval každé vlákno. Chtěl ještě… postřehnul však boky podrážek. „Nádhera“… šeptl… a už nic dalšího nebylo nutné podrobit analýze. Hned mu bylo jasné, že jsou vyrobené se záměrem bezkonkurenční krásy a pružnosti. Vzbuzovaly dojem ergonomicky seříznutého želé, s příchutí kokosu. Jen si přivonět! Udělal to a nasál esenci průmyslového zpracování gumy a plastu. Načež doposud pouze šimrání na zátylku nabralo úplně jinou úroveň fyzické rozkoše. Celé jeho tělo se roztřáslo. Vnímal, jak ho stále větší přívaly vibrace stimulují od temene hlavy, přes slabiny, až do prstů u nohou. Jasný signál, že už nemá otálet. Rychlým pohybem pevně propnutých špiček zajel napřed do pravé, následně do levé tenisky. „Ah!“… Slastně vzdychl… vzápětí znovu a pak ještě jednou. Poslední vzdech ho odvál daleko… do jiné dimenze… možná až kamsi za hranu nekonečna. A jak se tam někde vznášel, cítil, jak ho ten stylový páreček obšťastňuje, hlavou mu profrčel titulek nového postu: „Yeezy! Lepší než Pornhub twins!“

Moje poznámka na závěr: Nemusím se vracet zas tak daleko do minulosti, aby se mi vybavilo, jak jsem se vymezoval vůči uctívání věcí. Dnes se snažím jít otevřenější cestou – „přej a bude ti přáno“. Nestojí však někdy přece jen za zmínku, a to zvlášť směrem k té mladší – k adorování věcí náchylné generaci, že je pozitivní mít něco hezkého, ale zároveň, že to v případě ať už jakýchkoliv tenisek, není nic jiného, než marketingem pozlacená trocha polyesteru, gumy a plastu!?