Už několik let se vracím k Whitmanově sbírce básní „Stébla trávy“. Zrovna nedávno jsem jí zkoušel číst polohlasně a pak ještě tišeji – šeptem. A najednou do mě najela chuť celou tu atmosféru živelné svobodomyslnosti zkusit uchopit a přenést jí do podoby více reflektující mé klidnější energetické naladění. Vzniklo 13 afirmací, které níže sdílím se všemi, co by je chtěli třeba také, ať už v jakékoliv intenzitě vyslovit, nechat v duchu zaznít a nebo klidně zakřičet. Ať tak, či onak – naladit se na sílu přítomného okamžiku, tvořivosti, dobrého srdce a volnosti bytí.
1. Není nic lepšího než tato chvíle – právě tato chvíle. To co bylo, zůstalo zaváté. A to co bude, vidím jen jako bledý mrak na čisté obloze.
2. Věřím, že existují milióny sluncí. Já přitakávám paprskům tepla a světla toho, co znám…, co dává život.
3. Jsem pestrobarevná bylina. Vesele kvetu na zašedlých lučinách. Můj smích je protijed smutku a trápení.
4. Bez ustání plynu – tančím s celým vesmírem – s posledním kouskem prázdnoty i se všemi hvězdami.
5. Nevím, co znamenají slova noc ani den. A přesto miluji syrovost zimních dnů a něhu letních nocí.
6. Svůj klobouk nosím, jak se mi zlíbí. Na to, jakou má barvu a tvar… jestli ční až do nebe, neexistují pravidla.
7. Stále mám rukáv plný trumfů. Jsem kouzelník krupiér. Do hry života rozdávám jiskrné pohledy a pevné stisky rukou.
8. Mým štětcem – sekvojí namočenou do oblak, přetírám úzké uličky, na vzdušné kosmopolitní bulváry.
9. Moje srdce mě vybízí mávnutím křídel vysoko na nebi. Pouštím se s nimi neznámou dálavou.
10. Každým nádechem nasávám širý oceán. A každým výdechem šumím příbojem – hlasitým šepotem útesů. Vlnami ze sebe vymetám olovo do běla vypraných tkání.
11. Moje mysl je klidná a otevřená obloha. Láskyplně se rozpíná nad každou pevninou a všemi oceány.
12. Jsem pouze nástrojem – volně vedenou rukou – barvou i štětcem. Tvořím v přívalech – nahodilých – štěstím strakatých smrští.
13. Ze země vybuchuji dravou svěžestí. Jsem mízou přesycený strom. Korunou protínám blankytná podlaží a klenu se vysoko nad Modrou planetou.
Přečtěte si také: Deváťáci by měli číst Whitmana!



